Máte u vás v domě nebo v bytě stále ještě funkční rozvody elektroinstalace tažené hliníkovými vodiči? Takových domácností je více a tito lidé jsou postaveni před rozhodnutí, zda to prozatím ponechat, dokud to slouží, anebo provést kompletní nebo alespoň částečnou rekonstrukci. Jestliže k vám zavítá elektrikář, například z důvodu revize elektroinstalace v Praze, můžete se od něj dozvědět některé zajímavé, a možná i nepříjemné zvěsti.
Izolační vrstva na vodičích – hliníkové rozvody bývají staré odhadem zhruba padesát až sedmdesát let. Za tu dobu se na nich podepsal zub času, a že dokáže důkladně hlodat, o tom se přesvědčíte například na izolační vrstvě kabelů. Většinou se jedná o plast, někdy se tu vyskytuje dokonce textilie, a obojí jsou materiály, které podléhají stárnutí a rozkladu. Zatímco u některých vodičů je izolace ještě relativně v pořádku, jinde se může tak rozpadat, že tu pak dojde ke zkratu a možnému vzniku elektrického oblouku a požáru.
Křehkost hliníku – hliníkové vodiče se rády lámou. Stačí je několikrát v jednom místě ohnout, a odlomí se vám pod rukama. Toto se ale nemůže stát u měděných drátů a možná se divíte, proč se vůbec hliník na výrobu kabelů toleroval, a kdo to povolil? Odpověď je jednoduchá – tehdy se hliník dovážel z Maďarska a byl to velice levný zdroj pro elektrifikaci bytových domů, rozhodně levnější, než měď. Doplatili jsme pak na to všichni, co jsme za socialismu museli žít v takových podmínkách.
Světelný okruh – nejvíce namáhané jsou zásuvkové okruhy a tam byste měli provést rekonstrukci co nejdříve. Nebezpečí požáru a úrazu je zde poměrně značné a nemá význam zbytečně riskovat. Světelné okruhy nejsou tolik namáhané a ty lze prozatím ponechat beze změny (pokud není u vodičů poškozená izolace), ale zvažte, zda se to vyplatí, protože vás za pár let čeká podobná rozdělávka, stavební nepořádek a spousta prachu.